|
|
Vývoj prezidentského úřadu v České republice
Šváblová, Sára ; Hájek, Lukáš (vedoucí práce) ; Mlejnek, Josef (oponent)
Tato bakalářská práce se věnuje vývoji prezidentského úřadu od roku 1918, kdy vznikla Československá republika, do roku 2018. Zejména se však věnuje prezidentským pravomocím. Účelem první části je na základě ústavních textů popsat a sledovat proměny jednotlivých kompetencí hlavy státu, také změny v jeho volitelnosti a odpovědnosti a zasadit je do kontextu ústavního vývoje v českých zemích. Cílem je předat srozumitelně a přehledně informace o prezidentském úřadu. Druhá část práce je zaměřená na komparativní analýzu konkrétních pravomocí. Práce se věnuje čtyřem prezidentským kompetencím: právu vrátit zákon neboli právu veta, amnestii a milosti a jmenování a odvolávání vlády. Komparativní analýza probíhá z pohledu ústav a věnuje se charakteristickým prvkům těchto pravomocí. Cílem je na základě porovnávaných elementů zhodnotit, v režimu které ústavy byl prezidentský úřad nejsilnější v té konkrétní pravomoci.
|
|
|
Dělba státní moci na příkladu České republiky a Francouzské republiky se zaměřením na postavení hlavy státu
Chmelíková, Martina ; Stracený, Josef (vedoucí práce) ; Kubišová, Zuzana (oponent)
1 Abstrakt: Dělba státní moci na příkladu České republiky a Francouzské republiky se zaměřením na postavení hlavy státu Klíčová slova: dělba moci, ústavní zákony, moc zákonodárná, moc výkonná, moc soudní, hlava státu, prezidentský systém, parlamentní systém Abstrakt: Tato práce se zabývá popisem historického vývoje dělby státní moci a její aktuální nastavení v České republice a ve Francouzské republice a především postavením hlav jednotlivých států. Cílem je charakterizovat shodné a odlišné body v postavení a pravomocích prezidentů obou republik. Práce je rozdělena do tří kapitol a ty jsou dále členěny na dílčí podkapitoly. V první kapitole je vysvětlen vývoj dělby státní moci od prvních teoretických myšlenek až po praktické začlenění do politického systému. Kapitola druhá charakterizuje rozdělení státní moci v České republice a Francii, popisu každé moci je věnována samostatná podkapitola. Třetí kapitola se věnuje postavení, mandátu, volbě a pravomocím hlavy státu v obou zemích. Následně jsou zjištěné informace shrnuty v podkapitole, která se zaměřuje na shodné a odlišné body prezidentských funkcí.
|
|
|
Komparace úřadů prezidenta v ČR, Německu a Rakousku
Bednář, Martin ; Koubek, Jiří (vedoucí práce) ; Polášek, Martin (oponent)
Anotace: Tématem této bakalářské práce je komparace role prezidenta v politických systémech v České republice, Německu a Rakousku. Ačkoliv jsou si všechny tři sousední země kulturně blízké a vyznačují se parlamentním režimem, má hlava státu v každé z nich odlišnou úlohu. Postavení prezidentů je v práci zkoumáno za použití Tsebelisovy teorie vetohráčů a zaměřuje se především na úlohu hlavy státu v třech oblastech personální politiky, zahraniční politiky a zákonodárného procesu. Cílem práce je určit na základě analýzy politologických a ústavněprávních pramenů, zda se prezidenti v třech srovnávaných zemích těší postavení vetohráče v oblastech personální politiky, zahraniční politiky a zákonodárného procesu. Klíčová slova: prezident, hlava státu, Česká republika, Německo, Rakousko, ústavní kompetence, ústavní praxe, personální politika, zahraniční politika, zákonodárný proces
|
|
|
Hlava státu v ústavním systému České republiky: de iure a de facto
Gřešák, Martin ; Gronský, Ján (vedoucí práce) ; Hřebejk, Jiří (oponent)
Diplomová práce "Hlava státu v ústavním systému České republiky: de iure a de facto" pojednává jak o ustanoveních, která zakotvují instituci prezidenta republiky v Ústavě, tak o faktické realizaci této nejvyšší pozice v zemi. Na začátku se práce zabývá historickou dimenzí problematiky. Zmiňuje obecný vývoj i dějiny úřadu v Českých zemích. Poté následuje popis jeho teoretického rozměru. Široký prostor je věnován postavení a pravomocem prezidenta republiky v Ústavě. Praktická část práce se skládá ze dvou případových studií. Jedna se zabývá prezidentstvím Václava Havla. Druhá uskutečňováním funkce prezidenta republiky Václavem Klausem. Zvláštní zřetel je věnován analýze souladu mezi teoretickým a praktickým výkonem funkce prezidenta republiky.
|
|
| |
|
| |
|
|
Prezident Ruské federace
Hradský, Kamil ; Jirásková, Věra (vedoucí práce) ; Hřebejk, Jiří (oponent)
diplomové práce - Prezident RF Tato diplomová práce vznikla během mého studijního pobytu v Ruské federaci. S prací jsem začal v období, kdy venkovní teplota byla hluboko pod 20 stupni Celsia a dokončil jsem ji při teplotách nad 30 stupňů. Práce je vytvořena výhradně na základě ruskojazyčných pramenů, ke kterým jsem měl přístup v knihovně Právnické fakulty Státní univerzity v Petrohradě. Cílem bylo vypořádat se s koncepcí hlavy státu obecně a následně definovat základní ústavně-právní status Prezidenta RF. Obsah práce lze shrnout do následujících vět. Hlava státu hraje v ruském ústavním systému dvojí úlohu. Zaprvé se jedná o úřední osobu mající za úkol stmelovat RF, koordinovat činnost jednotlivých orgánů státu, zastupovat Rusko jednotným hlasem na mezinárodní politické scéně i uvnitř země a stanovit základní směřování politiky státu. Tato část role prezidenta je velice důležitá a můžeme tvrdit, že v RF i zbytnělá. Dává opodstatnění názorům na vznik samostatné větve státní moci - prezidentské. Zadruhé prezident vystupuje v roli orgánu státní moci, kterému je umožněno vykonávat velice silné pravomoci spadajících do všech větví státní moci, přesto základní těžiště prezidenta náleží do čela výkonné moci. Pomocí svých příkazů řídí nejen všechny orgány výkonné moci na federální úrovni a úrovni subjektů...
|
|
|
Pravomoci a postavení prezidenta České republiky
Peškar, Michal ; Mlejnek, Josef (vedoucí práce) ; Švec, Kamil (oponent)
Práce popisuje postavení prezidenta České republiky. I když je Česká republika považována za republiku s parlamentním režimem, postavení prezidenta je poměrně silné a poslední vývoj naznačuje, že dochází k určitému posunu k poloprezidentskému režimu. Práce je rozdělen do tří kapitol. První kapitola je teoretická a zabývá se právním základem pravomocí českého prezidenta. Jednotlivé pravomoci jsou proto popsány tak, jak je stanovuje Ústava a další zákony. Tato kapitola taktéž obsahuje část týkající se odpovědnosti prezidenta a možnosti přezkoumat jeho akty. Druhá kapitola studuje postavení prezidenta ve vztahu k ostatním politickým činitelům a obecně v politickém systému České republiky. Zvláště jsou zmíněny vztahy prezidenta s vládou, Parlamentem a Ústavním soudem. Třetí kapitola ukazuje, jak dosavadní prezidenti České republiky - Václav Havel, Václav Klaus a Miloš Zeman - konkrétně jednali při svém působení v úřadě. Analýza se zvláště zaměřuje na situace, kdy prezidenti užívali své pravomoci na samé hraně Ústavy nebo dokonce v rozporu s převládajícími výklady Ústavy.
|
|
|
Dělba státní moci na příkladu České republiky a Francouzské republiky se zaměřením na postavení hlavy státu
Chmelíková, Martina ; Stracený, Josef (vedoucí práce) ; Kubišová, Zuzana (oponent)
1 Abstrakt: Dělba státní moci na příkladu České republiky a Francouzské republiky se zaměřením na postavení hlavy státu Klíčová slova: dělba moci, ústavní zákony, moc zákonodárná, moc výkonná, moc soudní, hlava státu, prezidentský systém, parlamentní systém Abstrakt: Tato práce se zabývá popisem historického vývoje dělby státní moci a její aktuální nastavení v České republice a ve Francouzské republice a především postavením hlav jednotlivých států. Cílem je charakterizovat shodné a odlišné body v postavení a pravomocích prezidentů obou republik. Práce je rozdělena do tří kapitol a ty jsou dále členěny na dílčí podkapitoly. V první kapitole je vysvětlen vývoj dělby státní moci od prvních teoretických myšlenek až po praktické začlenění do politického systému. Kapitola druhá charakterizuje rozdělení státní moci v České republice a Francii, popisu každé moci je věnována samostatná podkapitola. Třetí kapitola se věnuje postavení, mandátu, volbě a pravomocím hlavy státu v obou zemích. Následně jsou zjištěné informace shrnuty v podkapitole, která se zaměřuje na shodné a odlišné body prezidentských funkcí.
|
|
|
Přímá volba hlavy státu a její dopad na ústavní vztahy
Tylová, Tereza ; Janstová, Kateřina (vedoucí práce) ; Hřebejk, Jiří (oponent)
Téma diplomové práce "Přímá volba hlavu státu a její dopad na ústavní vztahy" bylo vybráno autorem z důvodu jeho aktuálnosti. Cílem práce je poskytnou co nejkomplexnější pohled na právní úpravu volby prezidenta republiky, shrnout teoretická východiska, analyzovat legislativní postup a pokusit se přiblížit takovou to změnu ústavního zákona občanům, kteří nejsou dostatečně informováni. Dále snaha přiblížit čtenářům vznik a zavedení přímé volby prezidenta spolu se způsobem jeho volby podle nové právní úpravy, zejména ústavního zákona č. 71/2012 Sb. a zákona č. 275/2012 Sb. Práce se skládá z devíti kapitol. První kapitola seznamuje čtenáře v šesti podkapitolách od ČSR, přes totalitu k České republice, stručně s historickými prezidenty. Druhá kapitola obsahuje argumenty pro a proti zavedení přímé volby prezidenta republiky, které nejsou jen názory momentálními, ale poukazují na dlouhodobé diskuze na toto téma. Třetí kapitola se zabývá vývojem vzniku přímé volby. Jsou zde popsány stručně dokumenty, které navrhovaly změnu volby prezidenta, ale žádný nebyl přijat. Čtvrtá kapitola práce je zaměřená na legislativní proces schválení přímé volby. První podkapitola poukazuje na jednání před vznikem návrhu zákona a na diskuze mezi koaliční vládou a opozicí o správném návrhu. Ve druhé podkapitole je obsažen celý...
|
host ::
RSS.